tag:blogger.com,1999:blog-91936755872703818402024-03-05T19:08:07.417-08:00Մերի Մարկոսյան Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.comBlogger30125tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-10832042362002016532016-01-30T02:28:00.002-08:002016-01-30T02:28:26.123-08:00“Never, never give up”<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: "Sylfaen","serif"; mso-bidi-font-family: Sylfaen; mso-fareast-font-family: Sylfaen;">I love this expression- “Never, never give up”, because if people try to set a goal and that goal and if they strive for this goal, they will definitely reach their goal.</span></div>
<a name='more'></a><br />
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: "Sylfaen","serif"; mso-bidi-font-family: Sylfaen; mso-fareast-font-family: Sylfaen;">I want to tell you the story about my friend woes reach her goal. My friend’s name is Nane. She is study at <<Mkhitar Sebastaci>> Educational complex. Nane is 14 years old. She was very lazy girl. She was always taking selfies and being in facebook, instagram and so on. She was learning at the school very-very bad, in she’s class she was the worst. She didn’t done her homework’s. She was very lazy girl. And one day I said her.</span><span style="font-family: "Sylfaen","serif";"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoListParagraph" style="mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;">
<!--[if !supportLists]--><span style="font-family: "Sylfaen","serif"; mso-bidi-font-family: Sylfaen; mso-fareast-font-family: Sylfaen;">-<span style="font-family: 'Times New Roman'; font-size: 7pt; font-stretch: normal;"> </span></span><!--[endif]--><span style="font-family: "Sylfaen","serif"; mso-bidi-font-family: Sylfaen; mso-fareast-font-family: Sylfaen;">You are very lazy, you don’t learn at school well.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-left: .25in;">
<span style="font-family: "Sylfaen","serif"; mso-bidi-font-family: Sylfaen; mso-fareast-font-family: Sylfaen;">Then she say.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpFirst" style="mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;">
<!--[if !supportLists]--><span style="font-family: "Sylfaen","serif"; mso-bidi-font-family: Sylfaen; mso-fareast-font-family: Sylfaen;">-<span style="font-family: 'Times New Roman'; font-size: 7pt; font-stretch: normal;"> </span></span><!--[endif]--><span style="font-family: "Sylfaen","serif"; mso-bidi-font-family: Sylfaen; mso-fareast-font-family: Sylfaen;">And what? I don’t imagine my life without selfies, facebook, instagram and so on. I don’t imagine my life in learning, at homework, at school…<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;">
<!--[if !supportLists]--><span style="font-family: "Sylfaen","serif"; mso-bidi-font-family: Sylfaen; mso-fareast-font-family: Sylfaen;">-<span style="font-family: 'Times New Roman'; font-size: 7pt; font-stretch: normal;"> </span></span><!--[endif]--><span style="font-family: "Sylfaen","serif"; mso-bidi-font-family: Sylfaen; mso-fareast-font-family: Sylfaen;">If you want learn well, I will help you.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;">
<!--[if !supportLists]--><span style="font-family: "Sylfaen","serif"; mso-bidi-font-family: Sylfaen; mso-fareast-font-family: Sylfaen;">-<span style="font-family: 'Times New Roman'; font-size: 7pt; font-stretch: normal;"> </span></span><!--[endif]--><span style="font-family: "Sylfaen","serif";">Yes, I want, but I don’t imagine.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoListParagraphCxSpLast" style="mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;">
<!--[if !supportLists]--><span style="font-family: "Sylfaen","serif"; mso-bidi-font-family: Sylfaen; mso-fareast-font-family: Sylfaen;">-<span style="font-family: 'Times New Roman'; font-size: 7pt; font-stretch: normal;"> </span></span><!--[endif]--><span style="font-family: "Sylfaen","serif";">Set your goal and strive for it, for you and for your future.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: "Sylfaen","serif";">And so we parted, deciding for the one month after meeting.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: "Sylfaen","serif";">A month went and we met, he really had changed, even unrecognizable.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: "Sylfaen","serif"; mso-bidi-font-family: Sylfaen; mso-fareast-font-family: Sylfaen;">So now she studies very well, she changed to good. </span><span style="font-family: "Sylfaen","serif";"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<br />
<div class="MsoNormal">
<b><span style="font-family: "Sylfaen","serif";">And I can tell that you can achieve your goals too.<o:p></o:p></span></b></div>
Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-83429843650856149152016-01-27T01:30:00.001-08:002016-01-27T01:30:16.391-08:00Քաղաքացու իրավական կարգավիճակը ՀՀ-ումՆյութը տեսնելու համար սեղմեք՝ <a href="http://issuu.com/merimarkosyan/docs/iravagitutyun.docx_e36010901e6735?e=10054296/33053826">այստեղ</a><br />Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-88125041651275297202016-01-11T03:00:00.003-08:002016-01-11T03:00:47.143-08:00Սուրբ Ծնունդ<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPJQ4aeeIgKsvfNgqzgnBTp42pCfP9HFQhos8o8VvJS8R04hC3gtQzyPSS2KIRmqF3znYGTJnom68bT_xiqQPnJgfPaKPOUo9lJZQu1Ku8lOL-Rb-oRznx_Tqg0PWDGSS78BMU64oedTnd/s1600/Nativity.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="201" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPJQ4aeeIgKsvfNgqzgnBTp42pCfP9HFQhos8o8VvJS8R04hC3gtQzyPSS2KIRmqF3znYGTJnom68bT_xiqQPnJgfPaKPOUo9lJZQu1Ku8lOL-Rb-oRznx_Tqg0PWDGSS78BMU64oedTnd/s320/Nativity.jpg" width="320" /></a></div>
Հայ Առաքելական Եկեղեցին Սուրբ Ծնունդը տոնում է` հունվարի 6-ին: Սուրբ Ծննդյան օրը նաև տոնում են նաև Աստվածահայտնության տոնը:<br />
Ըստ Հայ Եկեղեցու` Սուրբ ծննդյան նախորդ շաբաթը պահքի շրջան է: Դեկտեմբերի 30-ից մինչև հունվարի 5-ի <br />
<a name='more'></a>երեկո մարդիկ բացառապես սնվում են բուսական ծագում ունեցով սննդով:<br />
Սուրբ ծննդյան օրը հատկանշական է նշել հունվարի 5-ին երեկույան, քանի որ եկեղեցական օրը փոխվում է երեկոյան ժամերգությունից հետո` ժամը 17:00-ից: Հունվարի 5-ի երեկոյան բոլոր եկեղեցիներում մատուցվում է Ճրագալույցի պատարագ:<br />
Հունվերի 6-ին Սուրբ ծննդյան Սուրբ պատարագից հետո կատարվում է Ջրօրնեք, որը խորհրդանշում է Հորդանան գետում Քրիստոսի մկրտումը:Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-78703328508395438212016-01-06T03:43:00.003-08:002016-01-06T03:43:26.516-08:00Նոր տարի<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgW8BDcVVJtyf9dZvxRIzo9j5x8snD_ciMyl88D4_uNeZMWyN9-JZcDPvvlDotayHpSySHfPl4jbWlBtuTtB_QHYCoxtnQYwSu_pSoPdGtV5Qzx-HwQB_JRPRw4zvfeSywQqSkHNVxM8SzJ/s1600/23.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" height="234" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgW8BDcVVJtyf9dZvxRIzo9j5x8snD_ciMyl88D4_uNeZMWyN9-JZcDPvvlDotayHpSySHfPl4jbWlBtuTtB_QHYCoxtnQYwSu_pSoPdGtV5Qzx-HwQB_JRPRw4zvfeSywQqSkHNVxM8SzJ/s320/23.jpg" width="320" /></a>Ամենաշքեղ, ամենահամեղ և իհարկե ամենա-ամենա տոնն է` Նոր տարին: Այն տոնը, որին բոլորն են սպասում անհամբեր: Այդ տոնը իսկապես հրաշք է` զանգեր, տոնածառ, նվերներ` մի խոսքով այն ամենը ինչը պետք է լիարժեք ուրախ լինելու համար: Չխկ-չխկ իրար հպվեցին բաժակները և նաև իրար հպվեցին զանազան մախթանքներ: Իսկապես դա մի հաճույք է<span style="text-align: center;">, որ դու քո նոր տարին ընդունում ես այդպիսի հաճույքով, ժպիտով և ուրախություամբ:</span><br />
ՇՆՈՐՀԱՎՈՐ ԱՄԱՆՈՐ և ՍՈՒՐԲ ԾՆՈՒՆԴ<br />
<br />Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-18986659699448563582016-01-06T03:12:00.000-08:002016-01-06T03:12:00.958-08:00Նոր տարին տարբեր երկրներոմ<div class="j-module n j-header " id="cc-m-9046544370" style="background-color: white; clear: both; color: #404040; font-family: Roboto, 'Helvetica Neue', Helvetica, Arial, sans-serif; line-height: 30px; padding: 5px; word-wrap: break-word;">
<h3 class="" id="cc-m-header-9046544370" style="line-height: 2.93; margin: 0px; text-transform: uppercase; word-wrap: break-word;">
<span style="font-size: small;">ՆՈՐ ՏԱՐԻՆ՝ ԻՏԱԼԻԱՅՈՒՄ<a name='more'></a></span></h3>
</div>
<div class="j-module n j-text " id="cc-m-9046545470" style="background-color: white; clear: both; color: #404040; font-family: Roboto, 'Helvetica Neue', Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; line-height: 30px; padding: 5px; word-wrap: break-word;">
Իտալիայում Նոր տարին սկսվում է հունվարի 6-ից: Ըստ լեգենդի, այդ գիշերը կախարդական ավելի վրա թռչում է բարի փերի՝ Բեֆանան: Նա բացում է դռները փոքրիկ ոսկեգույն բանալիով և մտնելով սենյակ, որտեղ քնում են երեխաները, Նվերներ է լցնում մանկական չուլկիի մեջ, որոնք հատուկ կախված են բուխարու մոտ: Իսկ ով, որ վատ էր սովորում կամ վատ էր պահում, Բեֆանան թողնում էր մի պտղունց մոխիր, կամ ածուխ:</div>
<div class="j-module n j-header " id="cc-m-9046546070" style="background-color: white; clear: both; color: #404040; font-family: Roboto, 'Helvetica Neue', Helvetica, Arial, sans-serif; line-height: 30px; padding: 5px; word-wrap: break-word;">
<h3 class="" id="cc-m-header-9046546070" style="line-height: 2.93; margin: 0px; text-transform: uppercase; word-wrap: break-word;">
<span style="font-size: small;">ՆՈՐ ՏԱՐԻՆ՝ ՖՐԱՆՍԻԱՅՈՒՄ</span></h3>
</div>
<div class="j-module n j-text " id="cc-m-9046546270" style="background-color: white; clear: both; color: #404040; font-family: Roboto, 'Helvetica Neue', Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; line-height: 30px; padding: 5px; word-wrap: break-word;">
Ֆրանսիական Ձմեռ Պապը՝ գալիս է Նոր տարվա գիշերը և թողնում է նվերները՝ մանկական չուլկիի մեջ: Ում ընկնում է՝ Նոր տարվա թխվածք, ստանում է <<Բաբովովա թագավոր>> կոչումը: Եվ նոր տարվա գիշերը բոլորը ենթարկվում են իր հրամաններին:</div>
<div class="j-module n j-header " id="cc-m-9046546370" style="background-color: white; clear: both; color: #404040; font-family: Roboto, 'Helvetica Neue', Helvetica, Arial, sans-serif; line-height: 30px; padding: 5px; word-wrap: break-word;">
<h3 class="" id="cc-m-header-9046546370" style="line-height: 2.93; margin: 0px; text-transform: uppercase; word-wrap: break-word;">
<span style="font-size: small;">ՆՈՐ ՏԱՐԻՆ՝ ԻՐԱՆՈՒՄ</span></h3>
</div>
<div class="j-module n j-text " id="cc-m-9046546470" style="background-color: white; clear: both; color: #404040; font-family: Roboto, 'Helvetica Neue', Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; line-height: 30px; padding: 5px; word-wrap: break-word;">
Իրանում Նոր տարին դիմավորում են մարտի 22-ի կեսգիշերին: Այդ պահին դղրդում եին զենքերից արձակված կրակոցները: Բոլոր մեծահասակները պահում են ձեռքերում արծաթե մետաղադրամներ ի նշան՝ ողջ տարվա ընթացքում հարազատ վայրերում գտնվելու անխափան: Առաջին օրը Նոր տարվա, ըստ սովորույթի, ընդունված է ջարդել տան մեջ հին սպասքը և փոխարինել նորով:<br />
<br data-mce-bogus="1" />
Թարգմանությունը` Ռուսերերնից<br />
Տեղեկությունը՝ http://newyear.best-party.ru/articles/13 կայքից </div>
Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-43494495353278277462016-01-06T03:04:00.000-08:002016-01-06T03:19:46.714-08:00Ճերմակ թիկնոց<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4rW5koFucLJNophsBvyAGUbQX7X_0Se_rzuROQ76AAdT0WsZq3pop_XE_L8qwLH0eoSSSXnJPt9J6PBsvPNyo6vtCjMM-qHqHPJBbl4JtBvW6w4dD9pxu3BX7b9PNBYCDiz1_Ss4IMBjR/s1600/images.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4rW5koFucLJNophsBvyAGUbQX7X_0Se_rzuROQ76AAdT0WsZq3pop_XE_L8qwLH0eoSSSXnJPt9J6PBsvPNyo6vtCjMM-qHqHPJBbl4JtBvW6w4dD9pxu3BX7b9PNBYCDiz1_Ss4IMBjR/s1600/images.jpg" /></a><br />
<span style="background-color: white; color: #404040; font-family: Roboto, 'Helvetica Neue', Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; line-height: 30px;">Երեկո է, բոլոր երեխաներն ուրախ են հիմա: </span><br />
<a name='more'></a><span style="background-color: white; color: #404040; font-family: Roboto, 'Helvetica Neue', Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; line-height: 30px;">Բոլորն երջանիկ իրենց պատուհաններից դուրս են նայում, թե ինչպես է մի նուրբ, քնքուշ, սառը, բայց միևնույն ժամանակ շատ գեղեցիկ ձյունը իջնում ներքև: Ձյունն իր հետ բերում է մի հեքիաթային պատկեր: Շուրջ բոլորդ ճերմակ է՝ ծառերի քնքուշ ճյուղերի վրա թիկնել է այդ ճերմակ, նուրբ <<անձնավորությունը>>: Ձյունը մի նոր շունչ է տալիս ինձ, կարծես փորձում է փակել երկրի ամբողջ աղբն իր գեղեցիկ ճերմակ թիկնոցով, նա ուզում է ցույց տալ, որ մարդիկ նույնպես կարող են փոխվել, ավելի ճերմակ դառնան, այսինքն ավելի բարի:</span><div>
<span style="background-color: white; color: #404040; font-family: Roboto, 'Helvetica Neue', Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; line-height: 30px; text-align: center;">Շատ եմ սիրում ձյունը, կուզեի անվերջ լինի` այդ նոր շունչը, զգացողությունը:</span></div>
Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-37605217527323585052015-12-03T03:05:00.001-08:002015-12-03T03:05:57.751-08:00Գինարբ ծաղիկ վերլուծություն<p dir="ltr">Ես ընթերցեցի <<Գինաբ ծաղիկ>>  ստեղծագործությունը, առաջին անգամ ընթերցեցի Մուշեղ Գալշոյան, մի փոքր բարդ էր, կային բաներ, որ ընդհանրապես չէի հասկանում: <br>
Սա մի պատմություն է, որը տեղի է ունեցել ցեղասպանության, կամ պատերազմական շրջաններում: Գինարբ ծաղիկներն էլ հնարավոր է` մարդիկ են եղել, որովհետև նրանք միանգամայն վերացել են դժվար ժամանակներում, բայց ինչ որ ժամանակ հետո եկել են և բազմացել, ինչպես` հայերը ցեղասպանության շրջանում, սկզբից կարծես էլ հայ չկա աշխարհում, կամ մի փոքրիկ մի խումբ է մնացել, բայց չէ որ հիմա մենք շատանում ենք շատանալ և շատանալ: Ստեղծագործության հերոսները` բոլորը կարծես խեղճացած լինեն, բայց երբ տեսան, գտան գինաբ ծաղիկը նրանց մեջ կարծես մի լույս վառվի, մի հույս ծագի: Գինաբ ծաղիկը կարծես նրանց խորհրդանիշներից մեկը լինի, նաև տրամադրություն բարձրացնող հատկություն ունի, երբ ինչ որ մեկը քաղցած էր լինում, կամ անտրամադիր, նրանք տալիս են միմանց գինարբ ծաղիկը և հագենում: Վերջին հատվածն ադպեսել չհասկաց, թե ինչու քեռի Բարսեղը, ամեն ինչում մեղադրեց` նախագահին, միթե դա հրաժեշտի խոսքերն էին, չգիտեմ:<br>
Ինչ հասկացա փորձեցի ձեզ հայտնել, իսկ ինչը ոչ կարող եք ինքներդ ընթերցել և օգնեք ինձ հասկանալ: </p>
Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-54598876753408790232015-11-29T06:17:00.002-08:002015-11-29T06:23:02.072-08:00Մխիթարյան միաբանության զինանշան<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiu32OfcV_viAh2u12uPkGQgC5y47RKweHHI7g5ajakbOLTqa1E-t_DdAdxQgvFWvX9C3OtYhYfVKwEHQ-tJzEQRQTs4eKyJcpSMl8HC54rPozbnvyACFkqIidvBR1iWQoAj74FGbTSN2KF/s1600/01_48.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="134" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiu32OfcV_viAh2u12uPkGQgC5y47RKweHHI7g5ajakbOLTqa1E-t_DdAdxQgvFWvX9C3OtYhYfVKwEHQ-tJzEQRQTs4eKyJcpSMl8HC54rPozbnvyACFkqIidvBR1iWQoAj74FGbTSN2KF/s320/01_48.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><span lang="HY">Ես ծանոթացա, թե ինչ նշանակություն ունի Մխիթարյան միաբանության
զինանշանը։ Զինանշանի մեջտեղի մասում կա խաչ, որի չորս կողմերում գրված են տառեր, որոնք
բացելու դեպքում ստացվում է՝ </span><strong><span lang="HY" style="background: white; border: 1pt none windowtext; color: #333333; padding: 0in;">Որդեգիր</span></strong><strong><span lang="HY" style="background: white; border: 1pt none windowtext; color: #333333; padding: 0in;"> </span></strong><strong><span lang="HY" style="background: white; border: 1pt none windowtext; color: #333333; padding: 0in;">Կուսին</span></strong><strong><span lang="HY" style="background: white; border: 1pt none windowtext; color: #333333; padding: 0in;"> </span></strong><strong><span lang="HY" style="background: white; border: 1pt none windowtext; color: #333333; padding: 0in;">Վարդապետ</span></strong><strong><span lang="HY" style="background: white; border: 1pt none windowtext; color: #333333; padding: 0in;"> </span></strong><strong><span lang="HY" style="background: white; border: 1pt none windowtext; color: #333333; padding: 0in;">Ապաշխարութեան</span></strong><span lang="HY" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: white; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border-image-outset: initial; border-image-repeat: initial; border-image-slice: initial; border-image-source: initial; border-image-width: initial; border: 1pt none windowtext; color: #333333; padding: 0in;"><b>։ </b></span></span></div>
<a name='more'></a><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Զինանշանը շատ բանի մասին է պատմում։ Խաչի չորս անկյուներում կան առարկաներ,
որոնք բնորոշում են առաքյալի աշխատանքը։ <span lang="HY" style="background: white; border: 1pt none windowtext; color: #333333; padding: 0in;"><o:p></o:p></span></span><br />
<br />
<div class="MsoNormal">
<span lang="HY" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-color: white; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; border-image-outset: initial; border-image-repeat: initial; border-image-slice: initial; border-image-source: initial; border-image-width: initial; border: 1pt none windowtext; color: #333333; padding: 0in;"><span style="font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;">Միաբանության 200 ամյակին նվիրված
թողարկվեց հուշամեդալ։</span></span><strong><span lang="HY" style="background: white; border: none windowtext 1.0pt; color: #333333; font-family: "tahoma" , "sans-serif"; font-weight: normal; mso-ansi-language: HY; mso-bidi-font-weight: bold; mso-border-alt: none windowtext 0in; padding: 0in;"><o:p></o:p></span></strong></div>
Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-74892190555559423352015-11-29T00:19:00.001-08:002015-11-29T06:25:10.343-08:00Մելիսայի թեյախմություն<div dir="ltr">
Մենք Գարդենիա ակումբում աճեցրել ենք մի շատ հետաքրքիր բույս, որի անունն է` Մելիսա: Մելիսան շատ հաճելի տրամադրություն բարձրացնող հոտ ունի, մելիսայից նաև պատրաստում են թեյ: Թեյը շատ համեղ է ստացվում, կարծես անանուխի և լայմի խառնուրդ լինի: Ես մեր տանը կազմակերպեցի թեյախմություն, բոլորը շատ հավանեցին: Կարող եմ ասել, որ շատ հետաքրքիր բույս է:</div>
<div dir="ltr">
Նկարը` functionalfoodsblog.com -<u>ից</u></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYd2JOcZHZZ1OeDa2PozWswd69pOigSMYDqMyXgZwUhsiE995z7uyOKPsP_9EnauODWkf2ANGlxhJl3S17fk34p9k_T7q4bf28R_KURKO5ICagMyG7f0MtBftAclDm_USdbuoypohXcD-n/s1600/herbal-tea.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"> <img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYd2JOcZHZZ1OeDa2PozWswd69pOigSMYDqMyXgZwUhsiE995z7uyOKPsP_9EnauODWkf2ANGlxhJl3S17fk34p9k_T7q4bf28R_KURKO5ICagMyG7f0MtBftAclDm_USdbuoypohXcD-n/s640/herbal-tea.jpg" /> </a> </div>
Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-69376138271610207812015-11-28T23:58:00.001-08:002015-11-29T00:21:07.355-08:00Տեղեկացանք Պասիֆլոորա ծաղիկի մասին<p dir="ltr">Այսօր կրկին կիրակի է և մենք կրկին այցելել ենք Գարդենիա ակումբ: Այսօր մենք մի շատ հետարքրքիր գործ էինք անում` առանձնացնում եինք Պասիֆլորա ծաղիկի սերմերը: Պասիֆլորան շատ հետարքրքիր, յուրահատուկ, գեղեցիկ, բերքետու ծաղիկ է: Առաջին հատկանիշը, որը կարող եմ ասել այդ բույսի համար` մագլցող է, ունի արքայանարնջի նման բերք և բերքի մեջ են նրա սերմերը, նա նաև ունի հրաշք ծաղիկներ:</p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"> <a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJojt43uouYiyahQjOwE-4YJw3c2TVaSW-hqmvCr8b8yR88U4L66uUKOBzgmHs_1wQ0jxqD3BK60yj-Q6IeZ68trLHAMzxnkIK8XAEdI1fMznmLNbB6weD4iwaorsS43gy-MRWuxpzuGQj/s1600/received_938735569539098.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"> <img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJojt43uouYiyahQjOwE-4YJw3c2TVaSW-hqmvCr8b8yR88U4L66uUKOBzgmHs_1wQ0jxqD3BK60yj-Q6IeZ68trLHAMzxnkIK8XAEdI1fMznmLNbB6weD4iwaorsS43gy-MRWuxpzuGQj/s640/received_938735569539098.jpeg"> </a> </div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"> <a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpTPGMozzr2mQ5ISBKTKNLfGSa5FOCElGH_8qnFoya_xuHhWYvh3dR6IMjdtSEUFWoZtzPzKrDe5dJE60rntInmOuEZNvucUt5M6rMn6uSNtzgjQd4htXe_kcAoOjLviBoQf-DCb7QMW5u/s1600/received_938735562872432.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"> <img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpTPGMozzr2mQ5ISBKTKNLfGSa5FOCElGH_8qnFoya_xuHhWYvh3dR6IMjdtSEUFWoZtzPzKrDe5dJE60rntInmOuEZNvucUt5M6rMn6uSNtzgjQd4htXe_kcAoOjLviBoQf-DCb7QMW5u/s640/received_938735562872432.jpeg"> </a> </div>Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-9565916250264701972015-11-28T10:15:00.001-08:002015-11-28T10:15:24.228-08:00Ճապոնական պոեզիա<p dir="ltr">Ես ընթերցեցի ճապոնական պոեզիա:  Ճապոնական պոեզիայում ինձ դուր չեկավ այն, որ շատ հակիրճ էր, բայց այդ հակիրճությամ, կարճությամբ կարողացել է նկարագրել մի գեղեցիկ պատկեր: պատկերները ներշնչում էին հանգստություն, խաղաղություն: <br>
Կարծում եմ, որ դժվար է գրել թանկաներ, որովհետև պետք է այդ երկու- երեք տողը պարունակեն իրենց մեջ տեսարանի նկարագրում և զգացմունք:</p>
Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-33932451884088399402015-11-26T01:48:00.001-08:002015-11-26T01:48:08.750-08:00Մխիթար Սեբաստացի<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5T61yt6NhsZkVakIFwc-mMoaV7ytIsFx3eSKaN36TGPtKby_FrlfD1i4Vdej6On_Uz0bbvr-Rws5SnAeNqKOlmQP7RhX27UP-EIDD7AphbSdjJNMV0ufwu-9XQfqEjlledOVMdTfSZ0Lr/s1600/Screenshot_2015-11-26-13-46-13-1.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5T61yt6NhsZkVakIFwc-mMoaV7ytIsFx3eSKaN36TGPtKby_FrlfD1i4Vdej6On_Uz0bbvr-Rws5SnAeNqKOlmQP7RhX27UP-EIDD7AphbSdjJNMV0ufwu-9XQfqEjlledOVMdTfSZ0Lr/s1600/Screenshot_2015-11-26-13-46-13-1.png" /></a></div>
Ես այս մի քանի օր է, ինչ մնացել եմ շատ ապշած: Միթե մարդ կարող է այդքան իր ազգի մասին մտածի: Խոսքս իհարկե վերաբերում է՝ Մխիթար Սեբաստացուն: Իսկապես նրա գործունեությունը կարդալուց հետո խելքի չեմ կարողանում գալ: Նա միյայն իր ապագա ազգի մասին մատածելով, <br />
<a name='more'></a>ստեղծում է բարառան, որ եթե ինչ որ բառի վրա կասկածենք բացենք նայենք, և ոչ միայն բարառան՝ նա մեզ է ստեղծել: Նա երևի թե երկրորդ մարդն է, ով մեզ կյանք և լեզու է տվել: Մխիթար Սեբաստացին կարծես շարունակել է Մեսրոպ Մաշտոցի գործը, որովհետև երբ նայում ես և՛ Մեսրոպ Մաշտոցի, և՛ Մխիթար Սեբաստացու արած աշխատանքին և ազգապաշտությանը միանգամայն զարմանում ես: Մեսրոպ Մաշտոցը ստեղծել է տառերը, իսկ Մխիթար Սեբաստացին մեզ տվել է լեզուն օգտագործելու գրագետ ձև:<br />
Առաջ երբ ասում էին Սեբաստացու օրեր են դպրոցում, ես անհնդատ զարմանում էի, թե ով է Սեբաստացին և ինչու է մեր դպրոցը իր անվամբ: Այս տարի հասկացա, որ մենք պետք է մեզ շատ վեհ և պատասխանատու զգանք, որ սովորում ենք մեզ կյանք տված մարդու անվամբ դպրոցում: Մենք ինքներս՝ Սեբաստացիներս պարտադիր պետք է ձգտում ունենանք ավելիին և իրականացնենք մեծ աշխատանքներ, որոնք օգտակար կլինեն մեր ազգին:<br />
Կարդարացեք Սեբաստացու թեկուզ և կենսագրությունը, գործունեությունը՝ վստահ եմ, որ դուք էլ ապշած կմնաք:<br />
<div>
<br /></div>
Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-87074777988125079402015-11-08T07:33:00.002-08:002015-11-08T07:33:31.167-08:00Ավետիք ԻսահակյանԱվետիք Իսահակյանը շատ է սիրել իր հայրենիքը անեն հնարավորինը արել է իր հայրենիքի համար: Նույնիսկ Կռիվների ժամանակ, երբ հայերի մոտ զինամթերքը զգալիորեն քիչ էր նա մեծ ռիսկի դիմելով հանուն իր հայրենիքի, տարբեր մարդկանցից էր պատվիրում զինամթերք և նա այդ զինամթերքը ստանում էր պոեզում, որը պահում իր իսկ իրերի մեջ և հանձնում մարդկանց: Եթե հանկարծ այդ ժամանակ Թուրքերը նկատած լինեին, որ նա այդպիսի գործ է անում նրան կուղարկեին սիբիր:<br />
Եղիշե Չարենցն ու Ավետիք Իսահակյանը եղել են մտերիմ ընկերներ: Չարենցը եղել է տնային կալանքի տակ, նրա հետ ոչ ոք չի շբվել և ընդհանրապես ոչ ոք նրանով չի հետարքրքրվել, միակ մարդը ով եղել է իսկական ընկեր դա եղել է Ավետիք Իսահակյանը: Նա միշտ փորձել է կապ հաստատել Չարենցի հետ: Եվ երբ բոլորը կողքից Ավետիք Իսահակյանին ասում էին, թե ինչու է իր կյանքը վտանգում և այլն, Ավետիք Իսահակյանը պատասխանում էր, որ իսկական ընկերը, դա մի օրվա ընկեր չէ:<br />
Ավետիք Իսահակյանի մասին այսքան բան իմանալով հանդերձ կարողանում եմ ասել, որ իսկապես շատ հրաշալի, ընկերասեր և ամենակարևորը իր հայրենիքին երբեք չի դավաճանի և հանուն հայրենիքի կվտանգի նույնիսկ իր կյանքը:<br />
<br />
<br />Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-17365753272871675682015-11-04T03:01:00.003-08:002015-11-04T03:01:33.167-08:00Խոտն առաջ ավելի կանաչ չէր<span style="background-color: white; color: #212121; font-family: , "segoe ui" , "segoe wp" , "tahoma" , "arial" , sans-serif; font-size: 15px;">Բրիտանացի գիտնականները եկել են այն եզրահանգման, որ դեռահասության շրջանի մեր հիշողությունները պահպանվում են ավելի լավ, քան հաջորդները ոչ այն պատճառով, որ դա մեր</span><br />
<a name='more'></a><span style="background-color: white; color: #212121; font-family: , "segoe ui" , "segoe wp" , "tahoma" , "arial" , sans-serif; font-size: 15px;"> կյանքի ամենահաճելի ժամանակաշրջանն է, և մենք միշտ կարոտով ենք հիշում: Բանն այն է, որ դեռահասի ուղեղը ավելի ակտիվ է հավաքում և պահպանում ինչպես դրական, այնպես էլ բացասական տեղեկությունը, այդ իսկ պատճառով մեր կյանքի այդ կարճ ժամանակահատվածը այդպես հաստատապես է պահվում մեր գլխում: Կամավոր հետազոտման ենթարկված 35 տարեկան և դրանից բարձր տարիքի անձինք շատ լավ հիշում են 13 տարեկանում իրենց հետ կատարված գրեթե բոլոր իրադարձությունները, բայց երբեմն դժվարությամբ հիշում` ինչով էին զբաղված բառացիորեն մի քանի օր առաջ:</span><br />
<span style="background-color: white; color: #212121; font-family: , "segoe ui" , "segoe wp" , "tahoma" , "arial" , sans-serif; font-size: 15px;"><br /></span>
<span style="background-color: white; color: #212121; font-family: , "segoe ui" , "segoe wp" , "tahoma" , "arial" , sans-serif; font-size: 15px;"><br /></span>
<span style="color: #212121; font-family: , "segoe ui" , "segoe wp" , "tahoma" , "arial" , sans-serif;"><span style="background-color: white; font-size: 15px;">Թարգմանություն ռուսերենից</span></span>Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-44098926456702027462015-11-04T02:58:00.000-08:002015-11-04T02:58:00.760-08:00Осень<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.blogger.com/video.g?token=AD6v5dxz6XQvb4XsM8eXB-YtHeoS4_i5Isyd4PUqP8jh6dwsRppy76RXomJCWaD6CuA2OoPQkv3_Whul8tRDHg5thw' class='b-hbp-video b-uploaded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-16583805414106791122015-11-01T02:26:00.001-08:002015-11-01T02:28:06.653-08:00Ես և իմ ծաղիկները<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPMkBdCoj3WIMsSQZwjLYMBTkCCR097lqlzaY3LXlIhcRGFVWrKLrspFGgxAvnE7SMZiN_C8wJT6-X5xItefWrH0h98hLLNwLiVU4MYuftnnIvtFMgi-30C3ecKC1gJ-ZVuxbOqizks0aS/s1600/DSCF2920.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPMkBdCoj3WIMsSQZwjLYMBTkCCR097lqlzaY3LXlIhcRGFVWrKLrspFGgxAvnE7SMZiN_C8wJT6-X5xItefWrH0h98hLLNwLiVU4MYuftnnIvtFMgi-30C3ecKC1gJ-ZVuxbOqizks0aS/s320/DSCF2920.JPG" /></a></div>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1rn-LTpfAh8tE8ePAhABPCmmMXZg1kadtEfHvpcVHVJRxjtczY-HU0p95JCM2p8EP542bSiDZ71oLCqt8DVIy6fb81fHyXJl8-B_YFtJGIqriM09Vaiww-m-Ez7TvFiHPd5zLv6Puxjmq/s1600/DSCF2911.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1rn-LTpfAh8tE8ePAhABPCmmMXZg1kadtEfHvpcVHVJRxjtczY-HU0p95JCM2p8EP542bSiDZ71oLCqt8DVIy6fb81fHyXJl8-B_YFtJGIqriM09Vaiww-m-Ez7TvFiHPd5zLv6Puxjmq/s320/DSCF2911.JPG" width="320" /></a>Ես արդեն երկու տարի է ինչ հաճախում եմ Գարդենիա ակումբ: Ես այնտեղ անցկացնում եմ հաճելի ժամանակ իմ ծաղիկների հետ: Գրեթե ամեն կիրակի օրերը այցելում եմ այստեղ և նայում եմ ծաղիկներիս<br />
առաջնթացը: Մենք շատ ծաղիկներ ենք տանում տուն և խնամում նրանց տան: Իմ ծաղիկները կարծես իմ ընկերները լինեն, նարանք նույնիսկ ավելի հավատարիմ են<br />
քան շատ մարդիկ: Ինչքան էլ ես հոգնած լինեմ անհամբեր սպասում եմ կիրակի օրվան, որ գամ և տեսնեմ, թե ինչպես են իմ ծաղիկները, արդյոք նրանք իրենց լավ են զգում: Ես ունեմ սիրելի անկյուն այնտեղ իմ ամենա-ամենա ծաղիկներ են, իմ ամենա սիրել ծաղիկներն են:<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-73613368288167486432015-10-28T11:55:00.001-07:002015-10-28T11:55:35.898-07:00Ֆոսֆոր<div class="issuuembed" data-configid="10054296/30998682" style="height: 340px; width: 525px;">
</div>
<script async="true" src="//e.issuu.com/embed.js" type="text/javascript"></script>Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-88854444735868999642015-10-04T03:39:00.002-07:002015-10-04T03:39:22.463-07:00Մեսրոպ Մաշտոց<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhP0eMBwWNkM0KiqkHhgHpxVoeaRDjNd8DIFVSfMKCbPBkH7g4eIJlKfQ2GGq0CIb18JXJfRidyIXd1xH35PnwTP-_XAgR5lIrpgFSr1gc9sQtj-Eh-2cN-xj-zhpr6Emrcqe7pDrB2JU6N/s1600/272px-unknown_armenian_painter-_st-_mesrop_mashtots.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhP0eMBwWNkM0KiqkHhgHpxVoeaRDjNd8DIFVSfMKCbPBkH7g4eIJlKfQ2GGq0CIb18JXJfRidyIXd1xH35PnwTP-_XAgR5lIrpgFSr1gc9sQtj-Eh-2cN-xj-zhpr6Emrcqe7pDrB2JU6N/s1600/272px-unknown_armenian_painter-_st-_mesrop_mashtots.jpg" /></a>Մ. Մաշտոցը հայերի ստեղծման աղբյուրն է: Նա է, ով` իկչպես <span style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; color: #333333; font-family: Georgia, 'Bitstream Charter', serif; font-size: 16px; line-height: 24px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">Լեոնն է</span><strong style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; color: #333333; font-family: Georgia, 'Bitstream Charter', serif; font-size: 16px; line-height: 24px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;"> </strong><span style="background: rgb(255, 255, 255); border: 0px; color: #333333; font-family: Georgia, 'Bitstream Charter', serif; font-size: 16px; line-height: 24px; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: baseline;">գրում</span><span style="background-color: white; color: #333333; font-family: Georgia, 'Bitstream Charter', serif; font-size: 16px; line-height: 24px;"> «Նրանք առաջինն էին, որ իրենց ձեռքով հայացված եկեղեցու համար հայերեն երգեր գրեցին ու երգեցին: Ավանդությունը </span>հականե հանվանե<span style="background-color: white; color: #333333; font-family: Georgia, 'Bitstream Charter', serif; font-size: 16px; line-height: 24px;"> ցույց է տալիս, թե որոնք են Սահակի և Մաշտոցի հեղինակած շարականները: Նրանց սկսածը շարունակեցին իրենց աշակերտները, այնպես որ Ոսկեդարը հանձնեց իր հաջորդ դարերին հոգևոր բանաստեղծությունների մի մեծ շարք»:</span><br />
<a name='more'></a><br />
<div>
<span style="background-color: white; color: #333333; font-family: Georgia, 'Bitstream Charter', serif; font-size: 16px; line-height: 24px;">Ս. Սահակի և Ս. Մեսրոպի ջանքերով բացվեցին դպրոցներ:</span><span style="background-color: white; color: #333333; font-family: Georgia, 'Bitstream Charter', serif; font-size: 16px; line-height: 24px;">Նրանց աշակերտներին նրանք ուսուցանում էին հայ գրերը: </span><span style="background-color: white; color: #333333; font-family: Georgia, 'Bitstream Charter', serif; font-size: 16px; line-height: 24px;"> Նրանք և նրանց աշակերտները անում էին տարբեր թարգմանություններ: </span><span style="background-color: white; color: #333333; font-family: Georgia, 'Bitstream Charter', serif; font-size: 16px; line-height: 24px;">Ս. Սահակը և Մ. Մաշտոցը, իրենց աշակերտների հետ ովքեր հմտացել էին թարգմանություններ անելու մեջ, ասորենից և հունարենից թարգմանեցին աստվածաշունչը, որը մինչ այժմ համարվում է ամենալավ թարգմանությունը, նույնիսկ անվանում են՝ <<Թարգմանությունների թագուհի>>: </span><br />
<span style="color: #333333; font-family: Georgia, Bitstream Charter, serif;"><span style="background-color: white; line-height: 24px;">Սահակ Պարթևը մահացել է 90 տարեկանում: Իր ծննդյան օրը (439թ. Սեպտեմբերի 7-ին): Նա թաղվել է՝ Տարոնի Աշտիշատում: </span></span><br />
<span style="color: #333333; font-family: Georgia, Bitstream Charter, serif;"><span style="background-color: white; line-height: 24px;">Մեսրոպ Մաշտոցը մահացել է Վաղարշապատում և թաղվել Օշական գյուղում, նրա գերեզմանի վրա կառուցվել է՝ Սուրբ Մեսրոպ Մաշտոց եկեղեցին: Ըստ վկայությունների երբ Մեսրոպ Մաշտոցին Վաղարշապատից տեղափոխում էին Օշական նրա վրա երկնքից սյունի նման լույս էր իջել և այդ լույսը նրան ուղեկցել էր, մինչև գերեզման: </span></span><br />
<span style="color: #333333; font-family: Georgia, Bitstream Charter, serif;"><span style="background-color: white; line-height: 24px;"><br /></span></span>
<span style="color: #333333; font-family: Georgia, Bitstream Charter, serif;"><span style="background-color: white; line-height: 24px;">Ավելին կարդացեք՝ <a href="http://movsisyannune.com/2013/06/15/%D5%BF%D5%B8%D5%B6-%D5%BD%D5%A2-%D5%A9%D5%A1%D6%80%D5%A3%D5%B4%D5%A1%D5%B6%D5%AB%D5%B9%D5%B6%D5%A5%D6%80-%D5%AB%D5%BD%D5%A1%D5%B0%D5%A1%D5%AF%D5%AB-%D6%87-%D5%B4%D5%A5%D5%BD%D6%80%D5%B8%D5%BA%D5%AB/">այստեղ</a></span></span><br />
<span style="color: #333333; font-family: Georgia, Bitstream Charter, serif;">Նկարը՝ </span><a href="http://movsisyannune.com/2013/06/15/%D5%BF%D5%B8%D5%B6-%D5%BD%D5%A2-%D5%A9%D5%A1%D6%80%D5%A3%D5%B4%D5%A1%D5%B6%D5%AB%D5%B9%D5%B6%D5%A5%D6%80-%D5%AB%D5%BD%D5%A1%D5%B0%D5%A1%D5%AF%D5%AB-%D6%87-%D5%B4%D5%A5%D5%BD%D6%80%D5%B8%D5%BA%D5%AB/">այստեղից</a></div>
Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-65219753455991244862015-10-04T01:10:00.001-07:002015-10-04T01:14:53.249-07:00ՀԱՅ ԵՐԳԻ ԵՎ ՆՐԱ ԿԱՏԱՐՈՂԱԿԱՆ ԱՐՎԵՍՏԻ ՄԱՍԻՆ<div class="style5_AM" style="background-color: #fbfbfb; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; margin-bottom: 6pt; margin-top: 6pt; text-align: right;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiAfprzPlGxCvTTTYhDIzcjRo0wq4Yxr4TknvWCwzA3035dskxM98BYdnK2_-wUGWlbKBziBEbmiOKblNCSSJ97mHY2uLfQ6U6pVH_xogt_JrZ15bnnbreSH_fZM9QGNSkDxkuntq7_eElq/s1600/Komitas%252C_1936.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiAfprzPlGxCvTTTYhDIzcjRo0wq4Yxr4TknvWCwzA3035dskxM98BYdnK2_-wUGWlbKBziBEbmiOKblNCSSJ97mHY2uLfQ6U6pVH_xogt_JrZ15bnnbreSH_fZM9QGNSkDxkuntq7_eElq/s320/Komitas%252C_1936.jpg" width="220" /></a></div>
Շարա Տալյան</div>
<div class="style5_AM" style="background-color: #fbfbfb; color: grey; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; margin-bottom: 6pt; margin-top: 6pt; text-align: right;">
</div>
<div class="style4_AM" style="background-color: #fbfbfb; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; margin-bottom: 6pt; margin-top: 6pt; text-align: justify; text-indent: 25px;">
Մեծանուն Բարսեղ Կանաչյանի ավագ դուստրըՙ ազնվազարմ տիկին Սեդա Կանաչյանը, եկավ եւ դառնացած, վիրավորված ու հիասթափված ետ գնաց: «Աս ի՞նչ է, Հայաստանի մեջ «ալա թուրքա» երգողներուն վաստա՞կ կուտան: Խեղճ հայ երաժշտություն, խե՜ղճ Կոմիտաս»: «Վաստակ» ասելով ուզում էր ասել «վաստակավոր»: Ճշմարտությունն այն է, որ դառնացած ու վիրավորված են շատերը, գիտակից ողջ ժողովուրդը:<br />
<a name='more'></a></div>
<div class="style4_AM" style="background-color: #fbfbfb; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; margin-bottom: 6pt; margin-top: 6pt; text-align: justify; text-indent: 25px;">
Այո՛, ակնհայտ փաստ է, որ հայերեն բառերով թուրքական կլկլոցներն ու կաղկանձները այսօր բռնել են ողջ Հայաստանը, մշակութային հնարավոր ողջ տարածությունը: Մեր շուրջը ամենուր, սրճարաններում, ճաշարաններում, հարուստ եւ թանկ ռեստորաններում, հարուստ եւ թանկ մեքենաների մեջ այդ նույն կլկլոցներն ու նույն կաղկանձներն են: Այն տպավորությունն է, որ այդ թանկ մեքենաները թուրքական կլկլոցներով ձայներիզների հետ են վաճառում: Եվ ասօր այդ «ալա թուրքա» կլկլոցները պետական ճանաչում ու գնահատությունն են ստանում:</div>
<div class="style4_AM" style="background-color: #fbfbfb; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; margin-bottom: 6pt; margin-top: 6pt; text-align: justify; text-indent: 25px;">
Չգիտես, ինչ մտածես: Եղեռնի հարուրյամյակ ենք նշում եւ ամեն օր այդ թուրքական կլկլոցներով թաղում ենք հայ երաժշտությունն էլ, Կոմիտասին էլ, մյուսներին էլ... Իսկապես որՙ խե՜ղճ հայ երաժշտություն, խե՜ղճ Կոմիտաս... Բայց ինչ կարող ենք անել: Մենք ոչինչ չենք կարող անելՙ կոչում շնորհողների մշակութային գիտակցությունը, ճաշակը եւ մակարդակը այդ է:</div>
<div class="style4_AM" style="background-color: #fbfbfb; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; margin-bottom: 6pt; margin-top: 6pt; text-align: justify; text-indent: 25px;">
Այս ամոթն ու խայտառակությունը սկսվել է վաղուց, եւ սկսել են հայկական ռադիոն ու հեռուստատեսությունը: Խորհրդային իշխանության տարիներին նման բան, որ թուրքական կլկլոցներն ու կաղկանձները հնչեին ռադիոյով կամ հաղորդվեին հեռուստատեսութամբ իբրեւ երաժշտություն, իբրեւ երգասպանություն, անկարելի էր ու անհնարին: Անհնար էր նույնիսկ այդ մասին մտածելը, անկարելի էր դա պատկերացնել: Նախ, որովհետեւ խմբագրություններում աշխատում էին կիրթ, զարգացած եւ իրո՛ք բանիմաց, իրո՛ք բարձրաճաշակ մարդիկ (հենց միայն Անդրանիկ Չալգուշյանը հերիք էր, մարդը արթուն հսկում էր ամեն մի ձայնանիշը), եւ հետոՙ պետությունը նման բան թույլ չէր տա, պետությունը իրո՛ք տեր էր կանգնում հայ արվեստին ու մշակույթին:</div>
<div class="style4_AM" style="background-color: #fbfbfb; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; margin-bottom: 6pt; margin-top: 6pt; text-align: justify; text-indent: 25px;">
Ու հիմա բոլորը լռում են: Լռել են տասնամյակներ: Լռում է, ծպտուն անգամ չի հանում Հայաստանի այսպես կոչված կոմպոզիտորների միությունը (տեսնեսՙ ինչի՞ համար դա գոյություն ունի), լռում է Գիտությունների ազգային ակադեմիայի Արվեստի ինստիտուտը (ըստ երեւույթին, հայ երաժշտությունը հայ արվեստին չի վերաբերում), լռում է Կոմիտասի անվան (Կոմիտասի՜ անվան) պետական երաժշտանոցի պրոֆեսուրան...</div>
<div class="style4_AM" style="background-color: #fbfbfb; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; margin-bottom: 6pt; margin-top: 6pt; text-align: justify; text-indent: 25px;">
Այդ նրանցՙ տարիների լռելյայն թողտվությամբ գոյացավ այսօրվա վիճակը: Թվարկածս հիմնարկները փաստորեն չկան: Գոյություն չունեն: Մեռած են: Մեռած են բարոյապես: Եվ եթե բարոյապես չկան, ուրեմն ինչի՞ համար է նրանց գոյությունը:</div>
<div class="style4_AM" style="background-color: #fbfbfb; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; margin-bottom: 6pt; margin-top: 6pt; text-align: justify; text-indent: 25px;">
Մանավանդ ռըսախոս քաղքենի հայ երաժշտագետները: Մի-մի շարադրություն-դիսսսսերտացիա են սարքում եւ դառնում են իբրեւ թե երաժշտագետ, իբրեւ թե հայ երաժշտության մշակ: Մարդիկ, որ հայերեն գրագետ խոսել չեն կարող, որ հայ բանաստեղծություն չգիտեն, հայ երաժշտություն որտեղի՞ց պիտի իմանան. հայ երաժշտությունը բխում է հայ լեզվից:</div>
<div class="style4_AM" style="background-color: #fbfbfb; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; margin-bottom: 6pt; margin-top: 6pt; text-align: justify; text-indent: 25px;">
Բայց հայ երգը, հայ երաժշտությունը, հայ արվեստը միշտ ունեցել է իր փայլուն գիտակները եւ ջատագովները, որոնք արթուն զինվորի պես հսկել են հայ մշակույթի սահմանները:</div>
<div class="style4_AM" style="background-color: #fbfbfb; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; margin-bottom: 6pt; margin-top: 6pt; text-align: justify; text-indent: 25px;">
Նրանցից մեկը մեծ երգիչ եւ փառահեղ երաժշտագետ Շարա Տալյանն էր: 1948 թվականին «Սովետական գրականություն եւ արվեստ» ամսագիրը մեծ խոսակցություն է սկսել հայ երաժշտական արվեստի շուրջ: Հետաքրքրական հոդվածներ են տպագրել Անուշավան Տեր-Ղեւոնդյանը, Ալ. Թադեւոսյանը, Զ. Վարդանյանը, Մուշեղ Աղայանը եւ ուրիշներ: Շարա Տալյանը մասնակցել է մտքերի փոխանակությանը «Հայ երգի եւ նրա կատարողական արվեստի մասին» խորագրով փայլուն հոդվածով («Սովետական գրականություն եւ արվեստ», 1949, N3):</div>
<div class="style4_AM" style="background-color: #fbfbfb; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; margin-bottom: 6pt; margin-top: 6pt; text-align: justify; text-indent: 25px;">
Մասնակի կրճատումներով այդ հույժ արդիական հոդվածը ներկայացնում ենք ընթերցողի ուշադրությանը:</div>
<div class="style4_AM" style="background-color: #fbfbfb; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; margin-bottom: 6pt; margin-top: 6pt; text-align: justify; text-indent: 25px;">
Ե. ՏԵՐ-ԽԱՉԱՏՐՅԱՆ</div>
<div class="style4_AM" style="background-color: #fbfbfb; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; margin-bottom: 6pt; margin-top: 6pt; text-align: justify; text-indent: 25px;">
<br /></div>
<div class="style3_AM" style="background-color: #fbfbfb; font-family: Sylfaen; line-height: 19.2px; margin-bottom: 6pt; margin-top: 6pt; text-align: center;">
Ո՞րն է հայ երգը</div>
<div class="text_AM" style="background-color: #fbfbfb; color: #333333; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; text-align: justify; text-indent: 25px;">
Կոմիտասը շատ բնական եւ անխուսափելի համարելով ժողովուրդների արվեստների փոխազդեցությունները, շեշտելով, որ մեր ե՛ւ հոգեւոր, ե՛ւ աշխարհիկ երգերը նույնպես ենթակա են եղել ազդեցությունների, աշխարհիկ երաժշտությունից ընտրում է միայն ժողովրդականը (գյուղականը) իբրեւ զուտ հայկական, դարձնում է իր ստեղծագործության եւ ողջ էության հիմնաքարը եւ սրան է նվիրում իր ամբողջ գործունեությունը:</div>
<div class="text_AM" style="background-color: #fbfbfb; color: #333333; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; text-align: justify; text-indent: 25px;">
Այս սկզբունքի դեմ Կոմիտասը շեղումներ ունի՞ թույլ տված: Այո: Բայց չափազանց չնչին, եւ ըստ երեւույթին ուրույն պատճառներով: Մենք նկատի ունենք նրա մշակած երկու երգըՙ «Հայաստան, երկիր դրախտավայր» եւ հանրածանոթ «Ծիծեռնակ»-ըՙ եվրոպական բերովի մելոդիան: Պետք է կարծել, որ սրանք Կոմիտասի ուսանողական շրջանի գործունեության արդյունք են, երբ նա իդեապես, իր գեղարվեստական համոզմունքներով դեռ որոշակիորեն չէր կաղապարվել:</div>
<div class="text_AM" style="background-color: #fbfbfb; color: #333333; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; text-align: justify; text-indent: 25px;">
Ի դեպ, պետք է ասել, որ «Ծիծեռնակ»-ը իբրեւ հայ երգ, մշակվել է ռուս մեծ ժողովրդի կոմպոզիտորների կողմից (Իպոլիտով-Իվանով եւ Նիկոլաեւ), բայց Կոմիտասը, բացի սքանչելի նախանվագից ու դաշնամուրի մասից, ուր զգացվում են թռչնի գեղգեղանքը, ուղղել է մելոդիան, հարստացրել այն, բառերի շեշտերը հարմարեցրել է երաժշտական շեշտերին, դարձրել հարազատ հայ լեզվի հնչունակությանը: Հետեւողական իր տեսակետի մեջՙ Կոմիտասը բացասական կարծիք է հայտնում աշուղական արվեստի եւ նրա կատարման մասին, համարելով այն ոչ հայկական:</div>
<div class="text_AM" style="background-color: #fbfbfb; color: #333333; font-family: Sylfaen; line-height: 16px; text-align: justify; text-indent: 25px;">
Նա անձամբ ծանոթ է եղել աշուղ Ջիվանուն, Շերամին, ունկնդրել նրանց, բայց չի զբաղվել նրանց արվեստով, գրի չի առել եւ չի մշակել նրանց երգերը: Սա Կոմիտասի պատահական վրիպումը չէ, այլ նրա վերաբերմունքը: Մի քանի մասնակի փաստերը չեն կարող հակառակն ապացուցել: Հանգուցյալ Գարեգին Լեւոնյանի վկայությամբ Կոմիտասը գրի է առել Շիրինի «Այգեպան» եւ Ջիվանու «Ա՜խ, կորավ» երգերը, որոնք, ի դեպ ասած, դեռ չեն գտնված Կոմիտասի արխիվում: Դարձյալ Գ. Լեւոնյանի վկայութամբՙ Կոմիտասը լսելով Շերամի մի շարք երգերը, հավանել է միայն նրա «Ալ ու ալվան» եւ ասել է. «Ա՛յ, այդպիսի երգեր հորինիր»: Այնուհետեւ Գ. Լեւոնյանը գրում է, որ Կոմիտասը մտածում էր աշուղական դպրոց հիմնել: Թե ի՞նչ դպրոցի մասին է խոսքը, այդ դժվար չէ կռահել: Կոմիտասը ցանկանում էր հեռացնել հայ աշուղներին իրանա-տաճկական դպրոցի ազդեցությունիցՙ որի համար էլ նա բացասաբար է վերաբերվել աշուղների արվեստին, եւ կապել նրանց մեր ժողովրդի կուլտուրային, հայկական երգի հարազատ ակունքները դարձնել նրանց դպրոցի հիմքը: Միայն այսպիսի դպրոցի մասին կարող էր մտածել Կոմիտասը:<br />
<br />
<br />
<br />
Ավելին կարդացեք՝ <a href="http://www.azg.am/AM/culture/2015100201">այստեղ</a></div>
Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-65181925944924160662015-09-27T06:49:00.005-07:002015-09-27T06:49:48.860-07:00Ճանապարհ<h2 style="clear: both; text-align: left;">
<iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.blogger.com/video.g?token=AD6v5dzvXIiMg827H19T3BZK2cXjUPM2eVlshKEfWJ89d9cfo1Oy7FKS-CyXOaW2WsrdWIu7YiTVms-VKSTBbVJ15Q' class='b-hbp-video b-uploaded' frameborder='0'></iframe></h2>
Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-47510722708585421022015-09-22T11:43:00.005-07:002015-09-24T02:25:10.816-07:00Հիմնական դպրոցում<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh05z923dBEBmi1CtzO1YVILpkSLMAOHCKoTcb19DY6nH7L0MWGsGTkJTC0ey3h1WEC8Sq6Hazgpy_y6GBa6wxAOjje86_FQW6w5nZEo1vEgpDULTfJzdMVYygYXTvHUmrVlTouFzafPFwL/s1600/20150922_115359.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh05z923dBEBmi1CtzO1YVILpkSLMAOHCKoTcb19DY6nH7L0MWGsGTkJTC0ey3h1WEC8Sq6Hazgpy_y6GBa6wxAOjje86_FQW6w5nZEo1vEgpDULTfJzdMVYygYXTvHUmrVlTouFzafPFwL/s320/20150922_115359.jpg" width="320" /></a></div>
Այսօր, մենք այցելեցինք` հիմնական դպրոց: Նախ և առաջ մեր սիրելի փոքրիկ Սեբաստացիներից հարցազրույց վերձրեցինք, թե Անկախության օրվա կապակցությամբ՝ ո՞ր բարձրունքներն են հաղթահարել:<br />
<a name='more'></a><br />
Հետո մենք բարձրացնաք դասասենյակ տեսնելու, թե ինչպես են նրանք աշխատում իրենց Google Drive-ում: Նրանց ուսուցչուհին թեստեր է պատրաստում, իսկ երեխաները գալիս են դպրոց և անում իրենց աշխատանքը, իսկ հետո ուսուցիչը կարողանում է տեսնել իր աշակերտների աշխատանքները և գնահատում է նրանց:Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-36339043213600555302015-09-21T06:27:00.000-07:002015-09-21T06:27:20.854-07:00Мой современник<div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">
<br /><iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.blogger.com/video.g?token=AD6v5dwc2GUr8dUd7bKRfGKXo1iLtgJfhxpGShp7ZzKFgAanF-d-MtZtQ4w-Qnys7z1PwUzyXQLEMdKRhg0ZPkevgA' class='b-hbp-video b-uploaded' frameborder='0'></iframe></div>
<br />Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-16673501985149839912015-09-21T06:09:00.000-07:002015-09-24T02:24:28.334-07:00Կոմիտա՜ս<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLff3f3nh-yRgWMx3ifyMC4KXbFig9BOIgRBG1hVIXCvhFu1eYT_Qelp2L7KDHuzxM3Wd04B6dQ4XmFm5SXmwKJr2bdedbUf4vbXzu09_JhtYXNd_YaN0sJiw8prRSxuaYFel9QFXLjrJ8/s1600/komitas.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLff3f3nh-yRgWMx3ifyMC4KXbFig9BOIgRBG1hVIXCvhFu1eYT_Qelp2L7KDHuzxM3Wd04B6dQ4XmFm5SXmwKJr2bdedbUf4vbXzu09_JhtYXNd_YaN0sJiw8prRSxuaYFel9QFXLjrJ8/s1600/komitas.jpg" /></a><span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">Կոմիտասի մոտ երբեք չի նկատվել հոգեկան խանգարումներ, նույնիսկ մշակույթի և գիտության ութ գործիչների հետ թուրքիայի հարավից վերադառնալուց՝ նա պարզ է՝ շա՜տ ճնշված է եղել, բայց նույնիսկ ամենածանր իրավիճակներում՝ նրան համարում էին՝ հույսի և փրկության աղբյուր:</span><br />
<a name='more'></a><span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><br />1916թ. գարնանը՝ նրա առողջությունը լավացավ, նույնիսկ նա վերսկսեց իր կոմպոզիրական գործունեությունը: Ցավոք աշնանը նա կրկին ընկավ դեպրեսիայի մեջ, և նրան տարան կոնստանդուպոլսի թուրքական զինվորական հոսպիտալ <span style="background-color: white; line-height: 24px;">իսկ 1919 թ.-ին` Փարիզի Վիլ-Էվրարի հոգեբուժարան: Այս ամենից հետո, 1922 թ. օգոստոսին Կոմիտասին տեղափոխեցին Վիլ-Ժուիֆ հոգեբուժարան: Այս հոգեբուժարանում՝ 1935 թ.-ին կոմպոզիտորը մահացավ:</span>Ըստ Ֆրանսիայի հոգեբուժարանների կարգի պետք է հիվանդի ծննունդից աանցնի 150 տարի, որպեսզի կարողանան բացել հիվանդի թղտածրարը: <span style="background-color: white; line-height: 24px;">Վազգեն Ա. </span><span style="background-color: white; line-height: 24px;">կաթողիկոսի միջամտությամբ նրանք կարողացել են շուտ բաց անել թղտածրարը:</span><span style="background-color: white; line-height: 24px;">Կոմիտասը երբեկ էլ չի տառապել մտագարությամբ: Նույնիսկ, երբ նա հոգեբուժարանում է եղել նա չի կարողացիել օգտվել օրացույցներից և ժամերից, բայց այնուամենայնիվ նա ճշգրիտ կարողացել է իր պասը պահել և այլն: Իրոք չեմ հասկանում, թե ինչու են այդպես վարվել, միթե այդ ժամանակաշրջանում թուրքերն են պատվիրել, որ հայ տաղանդի հետ այտպես վարվեն, չնայած թուրքերից ամենինչ սպասելի է, չեմ էլ զարմանա, եթե մի օր ասեն, որ այդպես է եղել:</span></span><br />
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><span style="background-color: white; line-height: 24px;">Իսկ գտե՞ք, թե ինչու է մահացել նա:</span></span><br />
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><span style="background-color: white; line-height: 24px;">Նա մահացել է, որովհետև հոգեբուժարանում հիվանդներին տալիս են հատուկ ոտնամաններ, իսկ այդ ոտնամանը, որը հագել է Կոմիտսը եղել է՝ վիրուսոտ: Եվ այդպես Կոմիտասը վարագվել է որսկրաբորբով, իսկ այդ ժամանակ չի եղել հակաբորբոքային դեղեր և Կոմիտասին փրկելն անհնար էր:</span><span style="background-color: white; line-height: 24px;"> </span></span><br />
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><span style="background-color: white; line-height: 24px;">Կոմիտասը չեմ հասկանում, ինչպես է անգամ մի տարի դիմացել այդ հիմար բժիշկների ձեռքը: Նա նույնիսկ այդ կոտորածները տեսնելուց հետո ընկնում է թուրք բժշկի ձեռքը:</span></span><br />
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><span style="background-color: white; line-height: 24px;"><br /></span></span>
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><span style="background-color: white; line-height: 24px;"><br /></span></span>
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><span style="background-color: white; line-height: 24px;"><br /></span></span>
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><span style="background-color: white; line-height: 24px;">Մենք դեռ նրան հիշում ենք, հիշելու ենք, սիրում ենք և սիրելու ենք...</span></span><br />
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><span style="background-color: white; line-height: 24px;"><br /></span></span>
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><span style="background-color: white; line-height: 24px;"><br /></span></span>
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><span style="background-color: white; line-height: 24px;">Ավելի մանրամասները կարդացեք՝ <a href="http://movsisyannune.com/2013/01/21/%D5%A5%D5%BD-%D5%AF%D5%B8%D5%B4%D5%AB%D5%BF%D5%A1%D5%BD%D5%B6-%D5%A5%D5%B4/">այստեղ</a></span></span>Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-86860086323468799412015-09-21T03:29:00.000-07:002015-09-21T03:32:09.208-07:00Ara mountain<div class="MsoNormal">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzMPlv02qr_PBF1UX9ZdeGrg-SyPaGtUdlaUhQ6PJ2LBVzm-uUe2NMNbR3xut4VACYpT-NRUxdSYkYSruViQ8Veugkyk5DjQve0_P4cJH5UbnTwSQEoL-mTIKf8_8S2DcORbhuG1aHS20G/s1600/12022234_920350168044305_1649322791_o.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzMPlv02qr_PBF1UX9ZdeGrg-SyPaGtUdlaUhQ6PJ2LBVzm-uUe2NMNbR3xut4VACYpT-NRUxdSYkYSruViQ8Veugkyk5DjQve0_P4cJH5UbnTwSQEoL-mTIKf8_8S2DcORbhuG1aHS20G/s320/12022234_920350168044305_1649322791_o.jpg" width="320" /></a><span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 14.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-size: 11.0pt;">In 19 of September we going to Ara mountain- Caxkevanq. We
have happy time.</span><br />
<a name='more'></a><span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 14.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-size: 11.0pt;"><o:p></o:p></span></div>
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 14pt; line-height: 115%;">In first our bus driver doesn't know way. When We arrived in Ara mount, children wants to eating. Than we going up. I want to say that
Caxkevanq is very beautiful and interesting place. In Caxkevanq one people tell
us St. Barbara history, than we down below. Our water is over and we had eaten
a lemon, so our thirst is filled. And than we take selfie and sits in bus.</span>Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-9193675587270381840.post-7946933880910317652015-09-14T05:10:00.000-07:002015-09-17T02:21:44.480-07:00Հայ Մուկը (Վիլյամ Սարոյան)<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYWa6kzBqrG5lvri2Pmrb4wtrQzWoeFZsRbvEPJRGzO0d-zIYIZJMv1QQiEZHfbhReC_D9G5n7l6_4ThbpTAfLrjPxjpETCGNmLBXRWRPb0GW_H9doGWxTUkErFHf2qPiPopfuZvAGBNVo/s1600/saroyan1.gif" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYWa6kzBqrG5lvri2Pmrb4wtrQzWoeFZsRbvEPJRGzO0d-zIYIZJMv1QQiEZHfbhReC_D9G5n7l6_4ThbpTAfLrjPxjpETCGNmLBXRWRPb0GW_H9doGWxTUkErFHf2qPiPopfuZvAGBNVo/s400/saroyan1.gif" width="184" /></a>Այս պատմությունը, իմ կարծիքով, այդքան էլ մկների մասին չէր, որովհետև մկները՝ ինչպես մարդիկ, կարողանում են նախանձել, վախենալ և այլն, նույնիս իրենք մեզ նման են բազմանում ունենում են աղջիկներ ու տղաներ:<br />
<a name='more'></a><br />
<div>
Ընդհանրապես մկները շատ են վախենում կատուներից, որովհետև կարող է կանտուն նրանց մի աննախադեպ պահի կուլ տալ, բայց ամենից շատ նրանք վախենում են օձերից՝ օձերիր միայն նայելուց նրանանք վախից չեն կարողանում` շարժվել և վազել, և այդպես էլ օձը ուտում է նրանց:<br />
<div>
Ընդհանուր պատմությունը մի հաղթանդամ հայ մկան մասին է: Այդ մկան անունը՝ Արտաշ է: Մի օր այդ մկանը մարդը բռնում է, որ տանի կենդանաբանական այգու օձին տա, որ ուտի: Արտաշը իր մեջ ուժ է հավաքում և ահռելի կատաղությամբ թռնում օձի գլխին, որ նույնիսկ օձը զարմանում է: Նա մի քանի անգամ ցատկեց օձի գլխին, որ օձը վախից փաղավ մտավ իր հետնախուցը և դուռը փակեց իր հետևից, և այդ ժամանակ օձը այդ մկանը տեսավ շատ հաղթանդամ և ուժեղ, այլ ոչ թե փոքրիկ և անզոր:</div>
</div>
<div>
Ես քիչ առաջել ասացի, բայց նորից կասեմ, որ իմ կարծիքով խոսելով մկների մասին, նգարագրում է` մարդկանց և եթե մի բան իսկապես ուզես` կարող ես դրան հասնել, որովհետև անհասանեի ոչինչ չկա, պետք է ընդձգտելամենը շատ կամենալ և գործել: Նաև հաշվի առնենք այն միջադեպը, որ Արտաշն էլ էր հայ, իսկ հայերը ըստ պատմության և առասպելների շատ հզոր են:</div>
<div>
<br /></div>
Meryhttp://www.blogger.com/profile/12734483384849728636noreply@blogger.com0